Tisíc dokonalých tónů

A Thousand Perfect Notes

Spisovatelka C. G. Drews | Nakladatelství Booklab | Překlad Runka Žaludová | Hodnocení 4,5*/5*

Beck si rodinu, jako všichni z nás, vybrat nemůže. Narodil se matce, která mu nikdy nedala svojí lásku, ale za to mu do hlavy vtloukala, aby měl rád hudbu a stal se z něho nejlepší klavírista na světě. Beck o to ale nemá zájem, on totiž hraní na klavír nesnáší. Nejraději by si svoje ruce nechal odříznout. 

Beck Keverich nedělá nic jiného než že trénuje na klavír. Musí zahrát dokonalé noty, aby jeho matka, které říká Maestro, byla spokojená. Jestli udělá malou chybu nebo špatně zahraje jedinou notu, Maestro ho potrestá a začne mu německy nadávat. Přinejhorším mu vlepí i facku nebo rovnou zmlátí.

Jeho život se změní ve chvíli, kdy pozná velmi zvláštní dívku jménem Augusta. Augusta miluje zvířata, přírodu a s její rodinou zachraňují zraněné psy. Beck jí několikrát odmítne a řekne jí, že kamarádi být nemohou, jelikož by ho to rozptylovalo a nemohl by se pořádně soustředit na hraní, nebo ještě hůř, jeho máma by prý Augustu mohla i zabít.

Co ho ale drží při životě je jeho malá sestra Joey, která se chce stát vášnivou kuchařkou, to ona jim připravuje jídlo, aby nezůstali hladoví. Ida neboli Maestro o ní ale nejeví jakýkoliv zájem, protože se její záliby netýkají hudby, které se ona sama věnovat nemůže, protože prodělala mozkovou mrtvici.

Hraj jako bys ji miloval.

Od této knihy jsem popravdě nic moc neočekávala, musím však přiznat, že anotace mi strašně moc připomněla jedno anime na které se díval Tony. Jmenoval se Your lie in April. Jsem docela ráda, že jsem si to takto spojila, jelikož se vám tento příběh může zdát nereálný, ale rodičové dokážou být na své děti někdy opravdu přísní, až se z toho pak dítě zhroutí. Znám to!

C. G. Drew skvěle popsala domácí násilí a hlavní hrdiny. Kdybych nevěděla, že to je australská spisovatelka, řadila bych jí spíš k japonské young adult. Hodně jsem v tom viděla asijské prvky.

Příběh mě zaujal hned u první stránky a četl se velmi rychle. Má dvacet tři krátkých kapitol a u každé kapitoly je vytisknutý motýl. Vzhled knihy je krásný, motýl zdůrazňuje krásu a křehkost.

Převládá především Er-forma a narazíte zde i na dialogy. Objevuje se tu hodně německých slov, které jsou hned přeložené do češtiny, já trochu němčinu umím, tak mi to trochu vadilo, jak se slova opakují, ale pro německy nemluvící je to super.

Kniha je tenounká, já jí přečetla za dva dny, takže jí mohu doporučit na víkend.

Krásný, smutný příběh. Po dočtení jsem měla zlomené srdce, vždycky jsem hledala špetku naděje pro Becka a jsem ráda, že na své cestě životem potkal Augustu. Doporučuji především milovníkům klavíru, hudby, ale i všem ostatním, kteří si rádi pobrečí. Najdete zde lásku i nenávist k hudbě, přátelství, selhání, domácí násilí, ale možná i naději.